|
| |
|
| |
|
|
Výchova dětí v dětském domově se školou Dobřichovice
Fraenzel, Michal Sebastian ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Diplomová práce Výchova dětí v dětském domově se školou Dobřichovice je zaměřena na problematiku výchovy a resocializaci dítěte v zařízení pro výkon ústavní výchovy a na přípravu dětí pro budoucí život. Teoretická část vymezuje kapitoly Výchova, Poruchy chování, Deprivace a Stres. Jsou zde jako vhled do dané problematiky, s jakými problémy a poruchami přichází klienti do dětského domova se školou a s čím se pracovníci denně setkávají. Samostatnou kapitolu tvoří charakteristika konkrétního dětského domova se školou, výchova a rozvoj osobnosti dítěte v tomto zařízení. Praktická část a závěr se zabývají zhodnocením zvládání stresových situací a konfliktů v tomto zařízení formou dotazníků, rozhovoru a shrnují výsledky výzkumného šetření. KLÍČOVÁ SLOVA výchova, vychovatel, ústavní výchova, deprivace, dětský domov se školou, stresující situace a konflikty
|
|
| |
|
| |
|
|
Sebevražedné a sebepoškozující tendence u dětí a mladistvých v ústavní výchově
VOBORNÍKOVÁ, Barbora
Práce se zabývá sebevražednými a sebepoškozujícími tendencemi u dětí a mladistvých v ústavní výchově. Teoretická část se věnuje charakteristice sebevražedných tendencí a sebepoškozujících tendencí, jejich dělením a determinací. Dále se věnuje sebevražedným a sebepoškozujícím tendencím u dětí a mladistvých, prevenci a pomoci těmto jedincům. Praktická část se již přímo věnuje problematice sebevražedných a sebepoškozujících tendencí u dětí a mladistvých v ústavní výchově. Pomocí dotazníků zjišťuje současnou situaci této problematiky v různých typech ústavních zařízení a jejich rozdílnosti mezi jednotlivými typy zařízení.
|
|
|
Kontaktní oddělení, experimentální forma ústavní výchovy
Obořilová, Dominika ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
v českém jazyce Tato bakalářská práce se nazývá "Kontaktní oddělení, experimentální forma ústavní výchovy". Záměrem práce je hlubší zamyšlení se nad problematikou ústavní výchovy a představení inovativního přístupu, jako možnou formu péče, v rámci zařízení pro výkon ústavní výchovy. Práce je strukturována do dvou základních celků - části teoretické a části praktické. V teoretické části popisuji pojetí ústavní výchovy v České republice a představuji systém práce v konkrétním výchovném ústavu na Praze 9. Praktická část je koncipována jako kvalitativní výzkumné šetření, za základě kterého se snažím získat odpověď, zda je tato inovativní forma péče přínosná pro děti zdržující se dlouhodobě na útěku. V závěru práce hodnotím výsledky šetření a jejich využití v současné praxi. Klíčová slova ústavní výchova, ochranná výchova, předběžné opatření, dítě, dobrovolný pobyt, schválený pobyt mimo zařízení, výchovný ústav
|
|
|
Spolupráce s biologickou rodinou dítěte umístěného v dětském domově.
KŮSOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá problematikou spolupráce biologických rodičů dětí, které jsou umístěné do dětského domova Sázava. Teoretická část je věnována systému náhradní rodinné péče s důrazem na umístění dítěte do ústavní výchovy a jak probíhá výchova v dětském domově. Tato část je doplněna tématem sanace rodiny. Cílem práce je přiblížit tuto spolupráci, její možné formy a možnosti, ale také z jakého nejčastějšího důvodu děti končí v dětském domově Sázava. K naplnění výzkumných cílů jsem použila případové studie a analýzu dokumentů.
|
|
|
Zahraniční podněty k transformaci dětských domovů v České republice
VÁVROVÁ, Jitka
Bakalářská práce se věnuje aktuálnímu tématu transformace ústavní výchovy, konkrétně transformace dětských domovů v České republice. Vzhledem k faktu, že podobným procesem obměny prošly v minulosti i některé další evropské země, je možné v těchto zemích hledat inspiraci. Z důvodu podobné či z části shodné historie a kultury byly vybrány dvě sousední země - Slovenská republika a Rakouská republika. Cílem práce je porovnat systém, strukturu, organizaci a pedagogickou činnost v ústavních zařízeních realizujících výchovu dětí bez závažných poruch chování v České republice a ve dvou výše uvedených zemích. Pro dosažení tohoto cíle bylo využito studia a analýzy tuzemských a zahraničních odborných informačních zdrojů a legislativy. Text je rozdělen do čtyř kapitol. První část je zaměřena na problematiku dětských domovů v České republice, konkrétně na základní charakteristiku těchto zařízení, jejich systém a organizaci, cílovou skupinu, pozitiva a negativa systému ústavní výchovy, trendy transformace a náhradní rodinnou péči. Následující dvě kapitoly jsou vzhledem k cíli práce strukturovány obdobně, přičemž pojednávají o současných podobách realizace ústavní výchovy v dětských domovech v Rakouské republice a ve Slovenské republice. V obou výše zmíněných státech funguje v nějaké podobě profesionální pěstounská péče, z tohoto důvodu je jí také v příslušných kapitolách věnován určitý prostor. Poslední část bakalářské práce je věnována porovnání zjištěných informací ve zmíněných zemích. Porovnání systémů v jednotlivých státech se může stát zdrojem inspirace pro transformaci ústavní výchovy v České republice. Prvním takovým podnětem je sjednocení problematiky pod jedno ministerstvo, například pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výchovu v ústavních zařízeních ve srovnávaných zemích má v gesci vždy jedno ministerstvo. Zřejmý je také ve srovnání s okolními státy vysoký počet dětí umístěných v ústavních zařízeních v České republice, a to s ohledem na celkový počet dětí v zemi. Jeho snížení by mohla napomoci změna legislativní úpravy, která by řešila umísťování dětí do zařízení ústavní výchovy. V sousední Rakouské republice se zřizují dětské domovy pouze pro nízký počet dětí. V České republice může být dítě umístěno do ústavního zařízení i z důvodu neschopnosti rodičů zajistit hmotné zabezpečení. Ve Slovenské republice tato skutečnost není možná, a proto by bylo vhodné se i v tomto směru nechat inspirovat. Podnětem pro náš současný systém je i rozšíření forem náhradní výchovy, aby bylo možné citlivěji a pružněji reagovat přiměřeně vzhledem k situaci a nedocházelo by k trvalým zásahům do biologické rodiny. V tomto směru se jeví jako nevyhovující současná právní úprava, která umožňuje nařídit ústavní výchovu nebo předběžné opatření na dobu neurčitou. Naproti tomu ve Slovenské republice funguje institut dočasného odnětí dítěte z rodiny na dobu nejvýše půl roku. Bylo by vhodné, aby podobný institut existoval i v České republice, nebo aby se přinejmenším nastavila nejvyšší časově vymezená hranice pro platnost nařízení ústavní výchovy. Při diskuzích o transformaci systému v České republice v odborných kruzích se nejčastěji hovoří o nahrazení výchovy v ústavním zařízení profesionální pěstounskou péčí. Ta dlouhodobě funguje jak v Rakouské republice, tak ve Slovenské republice. I mezi těmito dvěma zeměmi lze ale nalézt významné rozdíly, z nichž patrně ten nejstěžejnější je formální vztah k dítěti. V prvně jmenované zemi jsou pěstouny fyzické osoby, zatím co ve druhém případě nese odpovědnost k tomu zřízená organizace, s nimiž jsou pěstouni v pracovně právním vztahu.
|
|
|
Význam zájmové činnosti v resocializační práci
RAČÁKOVÁ, Jaroslava
Má bakalářská práce se zabývá problematikou zájmové činnosti ve vztahu k resocializační práci. Konkrétně jsem se zaměřila na etopedická zařízení Dětský domov se školou Šindlovy Dvory a Dětský diagnostický ústav Homole. Zde jsem provedla kvantitativní výzkum, metodou dotazování. Jako techniku jsem zvolila dotazníkové oslovení dětí a vychovatelů. V práci přibližuji náhled na problematiku ústavní výchovy, ochranné výchovy, předběžného opatření, dětského diagnostického ústavu, dětského domova se školou. Dále charakterizuji jedince přijímané do těchto zařízení, a to dle věku (období mladšího školního věku a období pubescence), a faktorů jako je rodina, možný syndrom CAN a případné poruchy chování, jež zapříčiňují potřebu resocializační péče. Důležitým pilířem dané problematiky je zájmová činnost, která rozvíjí motivační principy. Jako poslední teoretické východisko jsem přiblížila osobnost vychovatele. Stěžejním cílem bakalářské práce je zjištění, zda děti navštěvovaly před příchodem do již zmíněných zařízení volnočasové aktivity. Základní hypotézou práce je předpoklad, že děti před příchodem do etopedických zařízení nemají zkušenost se zájmovou činností. Z výzkumu vyplývá, že zájmové činnosti se před pobytem ve zmíněných zařízeních účastnilo cca 45, 5 % dotázaných dětí. Tato činnost není vždy vhodná. Zároveň ale z dotazníků vyplývá, že režim a smysluplné využití volného času ovlivňují např. získání nových dovedností nebo výběr profesní přípravy, atd. Důležitým poznatkem je zjištění, že 100 % dotazovaných vychovatelů se aktivně účastní zájmové činnosti pro děti. Tím děti nejen motivují, ale také si s nimi budují vztah, který je důležitý pro resocializaci.
|
host ::
RSS.